Temná zákoutí

Ztrácíš se v žáru, to já jsem Tvůj soud, já jsem klíč od Tvých pout, soudím bez taláru ty, co chtějí odmítnout! Znáš jádro sváru, já žhavě chtěl kout, teď křič, než jak troud tu shoříš bez poháru, tak bolí klopýtnout! Znám temná zákoutí, kde se mísí pravda s lží, kde za drobných pár Ti šašek i král ze slin jed osuší. Já znám temná zákoutí, kde Tě vzkřísí, zrak zamlží a za drobných pár pošlou do spirál jejich pravd a retuší. Ztrácíš se v žáru, podívej - dým už stoupám Ty s ním, nečekej na fanfáru, když lháři hrají prim! Spoutána u stožáru, sama jak stín, Ty hloupá, Tvůj klín Tě vhání do mých spárů, Tvé "ne" - nejhorší z vin! Znám temná zákoutí, kde se mísí pravda s lží, kde za drobných pár Ti šašek i král ze slin jed osuší. Já znám temná zákoutí, kde Tě vzkřísí, zrak zamlží a za za drobných pár pošlou do spirál jejich pravd a retuší. Tichem se ptáš, nic neříkáš, výčitky vzdálený. Tichem se ptáš, nenaříkáš, Tvý sny jsou spálený. (Solo) Znám temná zákoutí, kde se mísí pravda s lží, kde za drobných pár Ti šašek i král ze slin jed osuší. Já znám temná zákoutí, kde Tě vzkřísí, zrak zamlží a za drobných pár pošlou do spirál jejich pravd a retuší. Znám temná zákoutí, kde se mísí pravda s lží, kde za drobných pár Ti šašek i král ze slin jed osuší. Já znám temná zákoutí, kde Tě vzkřísí, zrak zamlží a za drobných pár pošlou do spirál jejich pravd a retuší.