Prapodivnej stín

Marně zkouším vyhnat z hlavy Prapodivnej stín Zřejmě hned tak se tý tmavý Barvy nezbavím Přiletěl tak mezi řečí nevím Ani s kým Zůstal tu jen prapodivnej stín Připadá mi v tom svým vzteku Jak tavenej cín Sálá vůlí po člověku Žene ji ulicí Říká na vás to co tajně Říkat se jen smí Až na mě pad prapodivnej stín (Refrén:) Prapodivnej stín Prapodivnej stín Prapodivnej stín Prapodivnej stín Prapodivnej stín Prapodivnej stín Prapodivnej stín Prapodivnej stín Prapodivnej stín Tenkrát jsem si uvědomil Dneska už to vím Že se nemá žádnej omyl Přejít mlčením A na ty co věčně kejvaj S tím a nebo s tím Na ty padne prapodivnej stín (Refrén) (Refrén)