Písečná samota

Dávno sním o výšinách, co vládu stínu chválí, proč náhle písek v očích mám, na tvářích sníh mě pálí. Ptákům hejna závidím, co drápy káňat vábí, křídla vážkám bázlivým, krásu tůní svádí. Sám tu jak básník stojím, dny počítám, k nebi se vzhlédnout bojím, žízeň mám. Proč tajemnou poušť v duši mám, a krutý slunce pálí dál. Proč lidé kolem slepí jsou, snad spěchaj za vysněnou oázou. Dál jak písek spím v dunách a dál tu vítr sílí. Proč náhle písek v očích mám, snad dá mi kousek síly Sám tu jak básník stojím, dny počítám, k nebi se vzhlédnout bojím, žízeň mám. Proč tajemnou poušť v duši mám, a krutý slunce pálí dál, proč lidé kolem slepí jsou, snad spěchaj za vysněnou oázou