Nech to být

Někdy se to schumelí, jedna rána za druhou, vlastní zásluhou pátek smolný máš, s kamarády by ses pral, k slunci zády od všech dál. Někdy se to schumelí, pak to takhle dopadá, špatná nálada na všem hledáš stín, pro problémy, pro svůj kříž, chryzantémy nevidíš. Hej, bláhový nářek tvůj či zármutek mne nedojímá. Hej, kdekdo má důvod ztrácet náladu a přece jí má. Nač hned pláč? Nech to být, to se stává kdekdo bral míň než dává, vždyť i tvá hořká káva dá se pít. Nech to být, to se stává špatný den, marná sláva hrajem dál, malá dává nech to být... Někdy se to schumelí, jeden ani netuší, nervní ovzduší z tváří čiší zášť, stresy, sváry chuť se přít, Láry-fáry nech to být. Nech to být, to se stává kdekdo bral míň, než dává vždyť ta tvá hořká káva dá se pít. Nech to být, to se stává špatný den, marná sláva hrajem dál, malá dává nech to být. K čemu ty vrásky? K čemu ty můry? K čemu ty stíny? K čemu ty nářky...? Nech to být!