Marathón

K úsměvu svoje ústa přinutíš A ještě dlouho v zádech zní z bran volání Sálavý vzduch je přímo k zalknutí A přitom vůbec žádný stín tě nechrání Brzy svým tepem náskok získáváš Za každý metr platíš stále dráž Moc dráž Závaží vteřin tě už ohýbá A přesto výhni dráhy sám teď běžíš dál Kde mají tvoje nohy sílu brát Už vidět bílý nápis cíl sis párkrát přál Cestu svou zrakem dávno nevnímáš Jako stroj pádíš vpřed, co z toho máš Kdy vzdáš Závěr jsou chvíle plné bolestí A její náruč stále víc tě spjoutává Závod prý často končí neštěstím Už jenom kousek víry dál ti zůstává Jako v snách běžíš metry poslední Z bariér vstříc ti silný jásot zní Ať zní