Malá a ztracená

Bezpečnej úkryt tátovejch dlaní přešťastný úsměvy z rodinnejch alb. Když zmizí ruka, která má chránit, bezmocnou princeznu rozsápe dráp! Kde byl tvůj táta, když vraždili anděla? Rvali mu křídla a lámali vaz? Koho dnes zajímá, žes to tak nechtěla? Tvý jizvy nezcelí slzy a čas! Vidíš ji? Hoří! Touží hořet, nikdy vyhasnout! Vidíš ji? Letí! Duše září bílým plamenem! Vidíš ji? Hoří! Touží letět, nikdy nepadnout! Vidíš ji? Letí! Z rudýho popela andělských křídel, odlitý svědomí tvrdý jak pěst Musela zemřít, aby zas povstala, princezna s erbem krvavých hvězd. Tančí v ohni s pravdou na špičce jazyka, touží jen hořet, nikdy vyhasnout, malá a ztracená tátova holčička, chce jenom letět, nikdy nepadnout! Vidíš ji? Hoří! Touží hořet, nikdy vyhasnout! Vidíš ji? Letí! Duše září bílým plamenem! Vidíš ji? Hoří! Touží letět, nikdy nepadnout! Vidíš ji? Letí! Duše září, už není kamenem! Černá princezna, panenka na hraní, tátova holčička, oba jsou bezbranní. Černá princezna, panenka na hraní, tátova holčička, oba jsou bezbranní. Vidíš ji? Hoří! Touží hořet, nikdy vyhasnout! Vidíš ji? Letí! Duše září bílým plamenem! Vidíš ji? Hoří! Touží letět, nikdy nepadnout! Vidíš ji? Letí!